Dnes o Františku Burantovi (1924 – 2001) grafikovi, skláři, ilustrátorovi a pedagogovi.

F. Burant vyrůstal v Berouně, kde později pracoval jako úředník v pivovaru. Práce ho však nenaplňovala, neustále unikal ke kresbě a malbě. Ačkoliv složil zkoušky na Státní grafickou školu do Prahy, do školy nenastoupil, neboť byl totálně nasazen k práci pro Říši.

Ve volných chvílich maloval, nejčastější inspirací pro něj byla příroda, ke které měl blízko celý život. Jak sám uvedl v kat. ke své výstavě v roce 1974 v galerii Fronta v Praze: „V mládí jsem prožíval klukovská dobrodružství buď v okolí Berouna lezením po bílých vápencových skalách s „preislerovsky“ vyprahlou stařinou, tajemnými jezírky a vodopády,“ v tomto období se také v jeho kresbách poprvé objevují studie můr, které ho fascinovaly svou tělesnou stavbou i významy, které jim my lidé přisuzujeme.

Na Státní grafickou školu nakonec nastoupil, v roce 1945 a poté studoval na Umprum u profesora J. Kaplického, společně s A. Šimotovou a J. Johnem, se kterými byl později členem výtvarné skupiny UB 12.

Přestože studoval v ateliérech malby, monumentální tvorby a ateliéru skla, záhy začal pracovat i s grafickými technikami

Buranta a Johna pojilo přátelství, které se odráželo i v jejich tvorbě. Stala se jim blízkou technika suché jehly, kterou Burant kombinoval s technikou mezzotinty. Jejich oblíbeným prvkem se stala linie a šrafura.

Burant byl svým založením introvert. Kromě přírody se ve volné tvorbě zaměřoval na ztvárnění vnitřních pocitů a myšlenek. Tyto skládal v kompoziční celky, které byly založené na figurativních základech (často motivy lidské postavy a ženských aktů). Postavy různě překrýval, schematizoval, dodával jim na dramatičnosti šrafováním a kombinoval s přírodními motivy, hlavně se zobrazením oblíbených můr a hmyzu.

Burant velmi obdivoval grafiky F. Tichého, a ve své tvorbě rovněž využil postavy pierotů, kolombín, tanečnic a karnevalu.

Dále se věnoval monumentálním dílům – vitrážím, mozaikám a pískovaným či leptaným sklům.

Spolu Kopeckým a Šimotovou vytvořili mozaiku pro čs pavilon na EXPO 58, za kterou získali zlatou medaili.

#ctemesintgalerii #burant

Zdroj:

GREGOROVÁ, Petra. Ilustrované edice Odeonu a Československého spisovatele v 60. letech 20. století [online]. Olomouc, 2014 [cit. 2023-11-27]. Dostupné z: https://theses.cz/…ln/. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta.

BINAROVÁ, Alena. Svaz výtvarných umělců v českých zemích v letech 1956-1972: oficiální výtvarná tvorba v proměnách komunistického režimu [online]. Olomouc, 2016 [cit. 2023-11-27]. Dostupné z: https://theses.cz/…4i/. Disertační práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta.

VRTAL, Aleš. Snové krajiny Františka Buranta

[online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné z:

https://ebadatelna.zlkraj.cz/…475

ŠTROBLOVÁ / Rathouská, Kateřina. František Burant [online]. 2015 [cit. 2023-11-27]. Dostupné z: https://www.artlist.cz/…15/

< Zpět na všechny články